První krůčky s novým starým sklem

Starosklíčko máte doma a vyřešili jste i montáž na fotoaparát?

Takže hurá fotit?

Ano, ale předtím ještě:

Dobijte akumulátor.

Není nic k jásání, když fotoaparátu dojde "šťáva" právě před nejlepším záběrem.

Nezapomeňte na paměťovou kartu.

To, že jednou teprve při fotografování zjistíte, že jste bez ní, není možné, nýbrž jisté. Jen někoho to potká dříve, někoho později. Po pár zkušenostech v tomto směru vozím alespoň jednu náhradní paměťovou kartu natrvalo přibalenou v brašně.

Připomeňte si v manuálu k fotoaparátu a ideálně také vyzkoušejte v praxi, jaké nastavení vaše tělo s nasazenýn starosklíčkem zvládne.

Například některá starší těla DSLR Nikon z nižších řad nedovolují jiný režim, než plně manuální (M). Pokud to tělo zvládne, je podle mne ideální fotit na prioritu clony čili režim "A".

S čím je dobré počítat?

Staré manuální objektivy opravdu neumí autofokus.

Zapomeňte na něj a ostřete poctivě postaru ostřicím kroužkem na objektivu.

Stativ s sebou.

Svérázný charakter řady starých sklíček vynikne především při focení na nižší clonová čísla (ideálně na “plnou díru”). Daň za to je jednak měkčí kresba - staré antireflexy prostě nezvládnou to co moderní, za druhé malá hloubka ostrosti. Obzvlášť při fotografování blízkých předmětů se stačí celkem nepatrně pohnout a hlavní motiv je mimo hloubku ostrosti. Stativ vám umožní přesně zaostřit. K exponování se jako prevence rozhýbání hodí kabelová spoušť nebo dálkové infra ovládání, případně nastavit na aparátu samospoušť.

Clonu doopravdy nenastavíte z těla fotoaparátu

Od toho je clonový kroužek na objektivu. Při vyšším zaclonění se sníží množství světla procházejícího dovnitř aparátu. Díváte-li se přes hledáček, může být obraz v něm až nepříjemně tmavý. Naopak na zadním displeji většina těl umí jas v režimu "Live View" přizpůsobit.

Nezapomeňte na odrazku.

Poslouží k projasnění stinných partií snímku, u portrétů dodá světlo a do očí jiskru. Nemusí to být hned profesionální odrazka za pár stovek, službu udělá list bílého papíru či kus bílé polystyrenové desky. Lepší službu udělá například kus podložky za radiátor topení s jednou stranou pokrytou hliníkem (koupíte v lepším železářství) nebo alumatky ze sportovních potřeb. Luxusní odrazku získáte ze stříbřitého vnitřku kartonové krabice od mléka. Stačí karton rozstříhnout, vymýt a usušit.

A teď už opravdu jdeme fotografovat.

Nejlépe za jasného rána před svítáním, skvělé když je navíc ještě rosa a ideálně někam, kam slunce posvítí hned jak vyjde nad obzor.

Objektiv na aparátu, clona nastavená na nejnižší clonové číslo, měření expozice se zdůrazněným středem. Před objektiv je třeba najít dostatečně výrazný hlavní objekt …květ, list, šnečí ulitu či nějakého ranním chladem ztuhlého hmyzáka. Skvělé jsou vážky – tedy pokud se je ráno někde u vody podaří na rákosinách či ostřicích najít. Zaostřit na hlavní objekt, podle potřeby případně přidat či ubrat na světle korekcí expozice, exponovat přes kabelovou či infra spoušť …a hotovo, první snímek starým sklem je na kartě.

Doporučuji těch snímků udělat víc a pokaždé znovu zaostřit – I kdyby jednou, dvakrát ujela při ostření ruka, zbudou ještě ostatní snímky. Některé je dobré trochu podexponovat nebo přeexponovat – obzvlášť u světlých motivů nasvícených sluncem. Osahat si, jak se mé starosklíčko chová - vyzkoušet fotky v ostrém protisvětle, šikmém protisvětle, bočním světle I po světle. Nebát se lesklých či výrazněji barevných ploch v pozadí mimo hloubku ostrosti.

A po návratu domů?

Probrat snímky, odolat pokušení hned je nahrát na fejsbůk s komentářem: „Moje první fotka starým sklíčkem…“
Namísto toho s chladnou hlavou zhodnotit kompozici, ostrost, světlo. Pokud se i poté fotka líbí, vzít si ji do parády v editoru. Vyladit ostrost, kontrast, saturaci, zamyslet se nad případným mírným ořezem, zkrátka dotáhnout vše k dokonalosti.
Kritický pohled nakonec – a pokud se fotka líbí nejen proto, že je pořízená starým sklem, až pak ji představit světu :-)

Na závěr pár postřehů, které se mohou hodit:

Květiny

Ideální fotit ráno či navečer. Přes den pouze při méně či více zatažené obloze. Nebojte se ani deště, namočené květy, listy a kapky vody jsou skvělý motiv. Zajímavé snímky lze docílit i z podhledu fotografováním proti modré obloze, v tom případě se hodí přisvícení odrazkou.

Hmyz

Napoprvé ideálně ráno, když je ještě ztuhlý chladem. Případně navečer – třeba modrásci se na noc usazují na vegetaci už před západem slunce.

Portrét

S malou hloubkou ostrosti čili odcloněným objektivem a ne při ostrém slunci. Ideální je protisvětlo ráno a navečer nebo slunce překryté lehkou oblačností přes den. Chcete-li v pozadí ten správný vířivý (swirl) bokeh ruských Heliosů, zkuste fotit proti stromům či keřům s prosvítajícím světlem – lze krásně kontrolovat při živém náhledu na displeji.

Krajina

Chce ostřeji kreslící objektiv (Pancolar 50/1,8, Flektogon 35/2,4…), stativ a více přiclonit. Nejlepší snímky ráno či navečer, kdy slunce dělá dlouhé stíny které podtrhnou plastičnost povrchu. Ideálně po dešti, namočená krajina má výraznější barvy – a někdy duhu jako třešinku na dortu…

Město a architektura

Ostřeji kreslící objektiv bez velkého zkreslení, raději víc přiclonit. Zajímavé snímky po dešti, s odlesky na silnici, chodnících a mokrém dláždění. Zkuste noční město, focené delšími časy ze stativu…

Přeji dobré světlo nejen při prvních pokusech :-)

Modrásek při západu slunce - CHKO Bílé Karpaty - Modrásek fotografovaný při západu slunce plně odcloněným starým manuálním objektivem Pancolar Electric 50/1,8 (Carl Zeiss Jena). CHKO Bílé Karpaty
Snímek pořízen 6.6.2014.