Plíseň v objektivech

Slovo plíseň obvykle vzbuzuje představu vlhké nevětrané zatuchlé staré ratejny s šedavými povlaky na stěnách. Plíseň v objektivech se může zdát v teple a suchu běžného bytu čímsi velice abstraktním a vzdáleným... Alespoň do té doby než náhodou objevíte bílá vlákna či hvězdičky na své optice....

Co je to plíseň

Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou v prostředí s dostatečnou vlhkostí. Živí se rozkladem organické hmoty a rozmnožují jak růstem mycelia, tak sporami. Jsou schopné růst v širokém rozsahu teplot, optimum je kolem 25°C ale mohou (i když pomaleji) růst i při teplotách pod 10°C.
U fototechniky se v souvislosti s plísní lze setkat i s termíny „houba“, fungus. Budiž vždy výstrahou a důvodem ke zbystření pokud se týká prodávané fototechniky.

Co dělá v objektivu?

Škodí. Za prvé samotné částice či vlákénka mycelia zhoršují optické vlastnosti objektivu (podobně jako třeba prachové částice), za druhé zplodiny metabolismu nevratně poškozují samotný povrch skla, tmel optických členů či antireflexní vrstvy. Plíseň se neživí sklem či antireflexy, roste ale na mikročásticích organické hmoty, které se do objektivu mohou dostat jako součást prachu. Hlavní problém jsou metabolity (organické kyseliny a další), které sklo či antireflexy opravdu poškozují a jejichž účinek se projeví jako zmatovění, závoj či zákal na optice. Plíseň může růst nejen na povrchu skla optických členů, ale též mezi jednotlivými vrstvami antireflexů či v tmelu spojujícím optické členy.

Jak se plíseň do objektivu dostane?

Spory plísní jsou všudypřítomné v životním prostředí. Dostatečně malé a lehké na to aby mohly být větrem unášeny na velké vzdálenosti a produkované v ohromném množství. S jinými částicemi prachu se tedy dostanou i dovnitř objektivu a ve vhodných podmínkách vyklíčí v mycelium.

Jak plíseň v objektivu vypadá?

Světlá vlákénka ve shlucích, částečky či hvězdičky na vnějším nebo vnitřním povrchu čoček, méně často v tmelu optických členů či mezi vrstvami antireflexů. V extrémním případě souvislý vláknitý porost. Nesplést si se zrnky prachu či případnými jednotlivými vlákny z textilií nebo chlupů.
Rozsah nejlépe ukáže prosvícení objektivu odzadu silnějším zdrojem světla.

Co dělat aby se v objektivu vůbec neobjevila?

Bezpečně zabránit sporám aby se nedostaly dovnitř objektivu nelze.
Veškerá prevence tedy spočívá v zamezení klíčení spor. Plísně milují vlhkost, minimální pohyb vzduchu a spíše šero či tmu.
Firemní stránky Zeiss ⁽¹⁾ uvádí jako podmínku pro vyklíčení relativní vlhkost vzduchu nad 70 % s expozicí po dobu minimálně tří dnů a teplotu mezi 10-35°C.

K uváděné teplotě mám osobně výhrady, dolní mez je určitě nižší ….nebo vám nikdy nezplesnivělo nic v chladničce při 6-7°C?

Takže objektivy skladovat v prostředí s nízkou relativní vlhkostí, na místě větraném, světlém a pokud možno bezprašném. Relativní vlhkost vzduchu by se měla pohybovat v rozmezí 30-60%. Pro kontrolu stačí jednoduchý vlhkoměr např. z prodejny teraristických potřeb.

Co to představuje v reále?

Skříň se starosklíčky mít odsunutou minimálně 5 cm od zdi tak, aby mezerou za zadní stěnou mohl proudit vzduch. Fototechniku skladovat v obalech, které plíseň nenapadá (plastové boxy atd.), vyvarovat se obalů z kůže, bavlny, plsti, dřeva atd. Čili mnoho starých originálních krásných obalů kůže-plst je dobré mít uloženo raději zvlášť, odděleně od techniky, ve vzduchotěsném obalu a s nějakým pohlcovačem vlhkosti uvnitř. Pokud není v bytě stabilně zaručena relativní vlhkost vzduchu pod 60%, lze situaci řešit boxy s dobře těsnícím víkem nebo dobře uzavřeným neprodyšným vakem s vloženým pohlcovačem vlhkosti (např. známé sáčky s kuličkami silica gelu či nádoba s volně loženým silica gelem), ten čas od času vyměnit za nově vysušený.

Silica gel je ekologicky šetrný, netoxický, opakovaně použitelný absorbent vlhkosti. Slouží jako prostředek k udržení přijatelně nízké relativní vlhkosti vzduchu u uložené fototechniky čímž chrání před korozí a zejména rizikem růstu plísní. Je schopný absorbovat vzdušnou vlhkost asi do 40% své hmotnosti. Existuje více druhů i zrnitostí, osobně jednoznačně preferuji druh v podobě perliček (2-5mm) s barevnou indikací nasycení vlhkostí, který mění barvu od oranžové (suchý) přes zelenou (částečně nasycený vlhkostí) až po tmavozelenou či téměř černou (vyžaduje regeneraci). Regenerace se provádí vysušením při teplotě mezi 100°C a 120°C (v troubě, fénem...), po změně barvy na oranžovou je silica gel znovu připraven k použití. Podle množství naabsorbované vlhkosti může proces regenarace trvat nějakou dobu.

Specifickou situací je ochrana fototechniky v subtropech a tropech kde se relativní vlhkost vzduchu blíží 100%. Čeká-li vás taková cesta, hledejte informace na cestovatelských webech a diskuzních fórech, případně se podělte o svou zkušenost v komentářích pod článkem.

Co dělat když už se plíseň objevila?

Tlouci hlavou o zeď? Jako první reakce dobré ale po odeznění šoku přejít k něčemu racionálnímu.
Pokud jde o nově zakoupený objektiv a prodejce neupozornil na plíseň, vrátit. Nemá smysl kupovat objektiv s plísní, byť by stál jen zlomek ceny nezaplísněného.
Není-li zbytí, pak první pomoc je zabránit plísni dál růst… Čili neprodyšný obal a silica-gel dovnitř.
Další pomocí může být UV záření, které ničí mycelium i spory zatímco objektivu víceméně neuškodí. Není třeba hned kupovat speciální germicidní výbojku, poslouží i staré „horské slunce“ z půdy. Jen pozor na oči či spálení kůže.
Občas diskutovanou možností je i vymražení objektivu, vloženého na několik dnů v neprodyšném obalu do mrazáku – v tomto směru osobní zkušeností neposloužím. Sám jsem nikdy nezkoušel a pokud bych někdy o použití uvažoval, pak jen po předchozím velmi důkladném vysušení silica-gelem tak aby nehrozila kondenzace uvnitř objektivu.

Druhou fází je mechanické vyčištění – odstranění narostlé plísně. Nápadů na internetu bezpočet, osobně bych to vždy nechal na odborném servisu. Někdy se zadaří vyčistit s minimálními stopami, daleko častěji bohužel známky po přítomnosti plísně zůstávají.... Good Luck.

Alespoň jedna dobrá zpráva na závěr: Pokud se plíseň objeví na jednom objektivu, nepřenese se z něj na jiný tak jak se přenáší například plíseň z jednoho keře rajčat na další. Neznamená to ale že – pokud bude mít vhodné podmínky – nevyroste i na dalších objektivech.

Postřehy z praxe

Pár poznámek, které vychází výhradně z mých osobních zkušeností: Nejatraktivnější pro plísně jsou objektivy z produkce Meyer-Optik Görlitz (což dnes jsou bohužel často hledaná a ne zrovna levná starosklíčka). Výrazně méně plísním vyhovují objektivy Carl Zeiss Jena či skla japonské provenience.

Stručné shrnutí:
-Plíseň v objektivu je průšvih.
-Zaplísněný objektiv nekupovat.
-Objektivy skladovat v suchém, bezprašném a větraném prostoru.
-Nejde-li snížit vlhkost jinak, neprodyšný obal a dovnitř silica-gel.
-První pomoc pro zaplísněný objektiv – upravit podmínky tak aby se zamezilo dalšímu růstu plísně.
-Druhá pomoc pro zaplísněný objektiv – servis a modlit se aby poškození nebylo velké.

Zdroje informací:
⁽¹⁾ Service Info: Fungus On Lenses, zdroj: http://www.zeiss.com/camera-lenses/en_de/website/service/fungus_on_lenses.html

Plíseň v objektivu - Plíseň na zadním členu objektivu Orestor 135/2,8. Fotografie pořízená jako dokumentace pro prodejce při jednání o zrušení kupní smlouvy.

Plíseň v objektivu - detail - Detail vlákének plísně na zadním členu objektivu Orestor 135/2,8. Fotografie pořízená jako dokumentace pro prodejce při jednání o zrušení kupní smlouvy.