Orchidejové Gargáno 2019: krásné, rozkvetlé, namrzlé, oplocené, suché, vykopané i sežrané…

Jarní cesta na jihoitalský poloostrov Gargáno pro mne otvírá orchidejovou sezónu. Letos už po sedmé jsem s prvním dubnovým víkendem vyrazil na planiny vápencových kopců. A jako vždy zvědavý jaké orchideje zastihnu kvést.

Okolí silnice od San Marco in Lamis přes San Giovanni Rotondo a Monte Sant´ Angelo dává tušit odpověď. Jaro pokročilo o kousek víc než vloni, začíná hlavní sezóna tořičů. Hřmotné nepřehlédnutelné barlie (Himantoglossum robertianum) s hnědofialově zelenými květy už dokvétají. Ze země vyráží červené vstavače motýlovité s červenavě bělorůžovými květy, žluté až hnědavé pysky a růžové okvětní lístky Ophrys tenthredinifera i zelené lodyhy hnědočerveně kvetoucích velikonočních gargánských tořičů.

A všechno jaksi drobnější než minulé roky. I na gargánských krasových planinách se projevuje nebývalé sucho.
Dole pod kopci kolem Manfredonie je to krásně vidět na ločidlu (Ferrula communis). Letošní, žlutě nakvétající rostliny téhle přerostlé “mrkve”, jsou vysoké s bídou půldruhého metru. A mezi nimi loňské uschlé zdřevnatělé lodyhy, nejméně o metr vyšší.
O nedostatku dešťů svědčí rovněž nedávno odumřelé, černé a zuhelnatělé borovice i jalovce na části pastvin pod Monte Sacro. A také v nekropoli Daunů na vrcholu Monte Saraceno. Tady loni vysušená vegetace nepěkně pohořela.

A gargánské planiny jsou letos zase o dost sežranější. Tradiční početná stáda koz a ovcí, jaká pamatuji ještě před pár lety, není prakticky nikde vidět. Jen pár oveček kolem usedlostí. Zato skotu se pase daleko víc, než by bylo únosné (i díky eurodotacím z Bruselu). Tráva v suchu dorůstá pomaleji a mizí, spolu s orchidejemi, v hladové dobytčí tlamě. Jeden den fotíme krásně rozkvetlé endemické Ophrys sipontensis, večer kolem produpe “kombajn” v podobě stádečka krav s nezbytným býkem - a rázem není co fotit.
Pastviny jsou takřka všude vyžrané na centimetrový golfový trávníček, tu a tam přizdobený kravincem. Orchideje na pastvinách a ve škrapových polích ještě kvetou - ale nemyslím, že všude mají dost času k dozrání semen.

A tak ustupují…
Nejbohatší „zahrádky“ už zdaleka nejsou všude. Orchideje se stahují do svahů, skalek, opuštěných lomů a na úhory. Úplně nejhezčí porost velikonočních gargánských tořičů rozkvétá v opuštěných vápencových lomech u Manfredonie, kam se dobytek nedostane. Ani nejznámější škrapy pod Monte Sacro už nejsou tak pestré jako dřív. I všude jinde je třeba hledat anebo, ještě lépe, přesně vědět kam jít.
Přesto jsem mírným optimistou… Tolik dobytka trvale přepásané planiny Gargána dlouhodobě neuživí. Stavy se budou muset snížit, dotace nedotace. Orchideje snad někde v refugiích přežijí a když nastane rozumná rovnováha, vrátí se.

Tedy někdy… Studenou sprchou při odjezdu byla zastávka na plácku s „modrofousáčem“ Ophrys speculum. S větším či menším štěstím na správný termín jsem ho sledoval a fotil od roku 2014. A doufal jsem, že čerstvá zpráva na internetu, o vykopaných rostlinách Speculum, se netýká téhle minilokality s asi pěti rostlinami. Marně, smutné důlky v zemi znamenaly konec nadějí.

Během týdne pobytu nám příliš „nepřálo“ počasí. Téměř každý den pršelo.
Nedobré pro fotografa, kterému lije voda za krk i do fototechniky, požehnání pro rostliny.
Mnohé se vzpamatovalo. Z trávy vyrazily vzhůru zelené lodyhy Orchis italica a rozkvetly do růžové krásy. Nizoučké kukačky (Orchis morio), Ophrys tenthredinifera i velikonoční gargánské tořiče (Ophrys sphegodes subsp. garganica) povyrostly.
Příjemně překvapil nález několika jednotlivých rostlin Anacamptis colina na několika lokalitách. Tenhle druh roste na Garganu velice roztroušeně, je nenápadný a hodně časný.

Opravdu jasná obloha byla za svítání jen jednou. Po podvečerní bouřce a nočnim vyjasnění sotva dva stupně nad nulou a na trávě i orchidejích šedivec jinovatky. Samotný východ slunce v popředí s orchidejemi nebyl nic moc – ale co následovalo po něm, bylo fotoobžerství. Nízké a krásně kreslící ranní slunce v ojíněné trávě. Protisvětlo, odlesky a kapky zmrzlé vody na rostlinách. Hodinka absolutního fotografického blaha.

Naštěstí Gargáno nejsou jen orchideje, je krásné a jedinečné i krajinářsky. Nikde jinde nenajdete na planinách desítky i stovky metrů nasucho po staletí skládaných zídek a terásek z místního křídového vápence.
Kulaté i čtvercové kamenné chýše pradávných pastevců.
Do moře strmě spadající svahy Monte Saraceno s nekropolí Daunů z předřímských dob. S obloukem duhy, klenoucím se nad pětistovkou kulatých ústí pravěkých hrobů tesaných do skály.
Háje pokroucených kmenů prastarých olivovníků kolem bělostných domů jitřního města - Mattinaty.
Monumentálnost normanského a templářského hradu v Monte San’t Angelo i domy kolem, nalepené v úzkých uličkách ke skále jako vlaštovčí hnízda.
Obilná políčka zaplevelená žlutými divokými tulipány.
Bílý monolit Pizzomunno na pláži ve Vieste. Byl tu předtím, než u pláže vyrostly hotely, a bude tu i potom.
Skály a planiny Gargana měří čas jinak.

A také jsem viděl srdce Gargana.
Jednoho dne v podvečer přišla od západu hradba dramatických dešťových mračen. Překryla slunce a přinesla modročerné provazce deště. Následující ráno mne vítalo bělošedým oblačným pásem při východním obzoru, navlhlou krátkou travou a rozjasňující se modrou oblohou s beránky nad mou hlavou. Po chvíli slunce prorazilo mraky a pozlatilo bílé vápence na planinách.
A tehdy jsem našel srdce Gargána. Živé, rudé, nepřikrášlené a nádherné jako okolní krajina.
Jeho obraz jsem si odnesl s sebou.
Ale to pravé srdce krajiny je stále tam... Kdesi na planinách Gargána, na které se budu znovu a znovu vracet.

Seznam nalezených druhů orchidejí:

Aceras anthropophora
Anacamptis collina
Barlia robertiana (Hiemantoglossum robertianum)
Dactylorhiza romana
Himantoglossum hircinum (nekvetoucí, v poupatech)
Ophrys apulica
Ophrys bertolonii
Ophrys bertoloniiformis
Ophrys bombyliflora
Ophrys ? funerea
Ophrys garganica (Ophrys sphegodes subsp. garganica, Ophrys passionis subsp. garganica)
Ophrys incubacea
Ophrys lutea
Ophrys oestrifera subsp. montis gargani (nekvetoucí, v poupatech)
Ophrys pauciflora
Ophrys quadripunctata
Ophrys sipontensis
Ophrys tenthredinifera
Orchis italica
Orchis morio
Orchis papilionacea
Orchis x genarii (kříženec O. papilionacea x O. morio)
Orchis ustulata ustulata
Serapias bergonii

Orchis italica - vstavač italský - Kvetoucí rostlina v ranní namrzlé a ojíněné trávě. Okolí San giovanni Rotondo, Gargano, Itálie.
Sony A7R, Sony 90 mm f/2.8 Macro G OSS, ISO 100, f/2.8, 1/800 s
Snímek pořízen 11. 4. 2019.

Orchis papilionacea, vstavač motýlovitý - Gargano, Itálie - Orchis papilionacea, vstavač motýlovitý, kvetoucí rostlina ve zmrzlé trávě a prvních paprscích slunce. Pastvina při silnici z Monte Sant´Angelo do San Giovanni Rotondo, Gargano, Itálie.
Snímek pořízen 11.4.2019.

Gargano - potkávání moře s pevninou - Monolit Pizzomunno ve Vieste, Gargano, Itálie.
Snímek pořízen 9.4.2019

Orchis (Anacamptis) collina - vstavač chlumní - Rostlina fotografovaná v podvečerním protisvětle poblíž Monte Sant´Angelo. Gargano, Itálie.
Sony A7, Sony 90 mm f/2.8 Macro G OSS, ISO 100, f/2.8, 1/1000 s
Snímek pořízen 10. 4. 2019

Gargano dramatické - Když se v podvečer žene bouře nad planinami Gargana.
Tomaiolo, Gargano, Itálie
Snímek pořízen 10.4.2019

Nekropole Daunů - Oblouk duhy se klene nad pradávnými hroby na Monte Saraceno. Dnes, stejně jako tisíciletí před Kristem…
Sony A7, Laowa 15 mm f/2 FE Zero-D, ISO 100, f/8, 1/60 s
Snímek pořízen 11. 4. 2019.

Srdce Gargána - V podvečer předchozího dne přišla od západu hradba dramatických dešťových mračen. Překryla slunce a přinesla modročerné provazce deště.
Ráno mne vítalo bělošedým oblačným pásem při východním obzoru, navlhlou krátkou travou a rozjasňující se modrou oblohou s beránky nad mou hlavou. Stál jsem v ranním chladu než slunce prorazilo mraky a pozlatilo bílé vápence na planinách.
A tehdy jsem uviděl srdce Gargána. Živé, rudé, nepřikrášlené a nádherné jako okolní krajina.
Jeho obraz si od té doby nesu s sebou. Ale to pravé srdce krajiny je stále tam... Kdesi na planinách Gargána, na které se budu znovu a znovu vracet.

Ranní Gargano - Východ slunce nad planinami Gargana, s asfodelou (Asphodellus ramosus) vlevo v popředí.
Sony A7, Laowa 15 mm f/2 FE Zero-D, ISO 100, f/13, 1/80 s
Snímek pořízen 12. 4. 2019