Jak se fotí …kotrč kadeřavý (Sparassis crispa)

Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) je poměrně nápadná chorošovitá houba, která parazituje na starších borovicích. Jako další hostitelé bývají někdy uváděni i smrk, modřín a vyjímečně douglaska. Což nemohu potvrdit ani vyvrátit, kotrčů jsem osobně našel přinejmenším několik desítek, ale vždy výhradně u borovic.

Plodnice kotrče kadeřavého je kulovitá či bochníčkovitá, velká i přes čtvrt metru. Vzhledem připomíná květákovou hlávku nebo mořskou houbu. Silný bělavý třeň bývá ukrytý v půdě, nad zemí se dělí do silnějších větví a ty do tenčích a tenčích větviček. Jejich konečky jsou na povrchu plodnice výrazně zvlněné či zkadeřené. Barva plodnic je variabilní, od smetanově bílé přes nahnědlou až k rezavě hnědé. Konce větviček na povrchu plodnice mívají mnohdy tmavší lem.

Jak na fotografování kotrče?

První úkol je vůbec kotrč najít

Což lze zhruba v období červenec až říjen v borech či lesích smíšených, ale vždy se vzrostlými borovicemi.
Kotrč je houba chutná a těžko zaměnitelná, takže zájemců o něj bývá dostatek nejen kvůli fotografování. A fotograf prostě musí být ten nejrychlejší.

Jak se kotrč hledá prakticky?

Procházíte lesem, ideálně za pošmourného počasí, kdy oko neruší místa kontrastně nasvícená slunečním světlem. Nekoukáte pod nohy, spíš na pár desítek metrů po okolí. A nejen před sebou. Rozhlížíte se kolem dokola jako průzkumník v nepřátelském týlu. Ne snad že by vám snad kotrč mohl vpadnout do zad - ale má nepěkný zvyk růst při patě borovic a být vidět jen z jedné strany. Takže jej občas klidně přejdete a zahlédnete až případně za zády.
A co že hledáte? Světle smetanově žlutavý, našedlý nebo hnědorezavý kopeček u paty kmene borovice. Či jejího pařezu, protože kotrč vytvoří plodnici i v místě kde borovice bývala. V lesním šeru jsou světlé kopečky docela nápadné. Občas se ovšem vrháte i k suché borové větvičce na zemi, která klame chumáčky vyrezlého či vyběleného jehličí.

Když kotrčovou plodnici najdete

Pak záleží na stavu v jakém je. Krásný nápadný kopeček velké plodnice si o vyfotografování přímo říká. Naopak z podzemí sotva vylezlý krtineček moc fotogenický není. A mimochodem, on se moc nehodí ani k sebrání do košíku. Mladá kotrčová plodnice je sice křehoučká, ale zato plná částeček borové hrabanky, jehličí a trouchu. Kterýchžto špínek se postupně při dorůstání zbavuje, takže velké plodnice bývají mnohem čistší. Tedy relativně, protože pro kotrč platí totéž co pro politiku: Bez ohledu na to kolik času i úsilí snahám o očistu věnujete, stejně vždycky zůstává dost a dost špíny. U kotrče k tomu přidejte i různé bezobratlé podnájemníky, od pavouků přes broučky až po svinky.
Takže malou a velmi znečištěnou plodnici je nejlépe svrchu před zvědavými pohledy zamaskovat klestím či mechem a vrátit se až k povyrostlé o několik dnů později.

Volba ohniska objektivu je na vás. Kotrčovou plodnici lze fotografovat jak velmi širokoúhlým objektivem (pozor na naklonění objektivu a nevhodné „kácení svislic“, u stromů v pozadí bude hodně výrazné), tak i teleobjektivem. A samozřejmě čímkoli mezi tím.
U svícení pozor na přepaly. Zasvítí-li vám na kotrč slunce, budete to mít světelně doopravdy složité. Buď vám s expozicí podle plodnice vyjde popředí bez přepalů, ale les vzadu utone ve tmě. Nebo se budete snažit korektně exponovat celý snímek, ale pak se vypáleným světlým místům nevyhnete.
Řešení? Počkat až se kontrasty zmírní. Tedy slunce zmizí za mrakem. Nebo se nasvícené místo odsune jinam, kde nevadí. Další možností je bílý translucentní deštník. Kotrč jím zastíníte (lehce, nějaké žádoucí světlo deštníkem projde) a tonální kontrast bude výrazně mírnější.
Jistotou je pošmourno, kdy se slunce za celý den vůbec neukáže. Pak ale nezapomeňte na stativ, protože se v tmavých lesních zákoutích dostáváte k expozičním časům v řádu vteřin. Což z ruky neudržíte.
Hodí se přibalit i malé fotografické LED světélko k případnému projasnění stínů. S odrazkou většinou neuspějete, světla je málo a nemáte jej odkud „nabrat“.

Co po vyfocení?

Kotrčovou plodnici sebrat, dle možností očistit co nejlépe už v lese.
Často bývá rozumné oželet spodní, více znečištěnou část plodnice a ukrojit si jen svršek. Výhody to má hned dvě.
Za prvé si ušetříte plno práce s čištěním. A za druhé je kotrč něco jako bájný Prométheus. Dorůstá. Takže když plodnici odkrouhnete jen zčásti, máte možnost se vrátit další dny a jako sup oklovávat znovu. Jen ne Prométheova játra, nýbrž dorostlé růžičky z okraje ponechaného zbytku plodnice.
Jedno velké plus kotrče? Nechutná různým bedlobytkám a další hmyzí havěti. Lidsky řečeno nečerviví. Občas chutná plžům, ale ty obvykle zpozorujete a vystrnadíte.
Kotrč navíc jen zcela minimálně podléhá plísni. Pokud se objeví, jde už o velice starou a k jídlu nevhodnou plodnici. Přestárlou plodnici poznáte i podle netypického zápachu (namísto obvyklé výrazné a příjemné vůně), zažloutlých, svraštělých a gumovitě vláčných silných větviček ve vnitřku a výrazně oschlého tmavého povrchu. Takovou nechte lesu.

Pokračování očisty doma. Až teprve tehdy plně porozumíte prastaré šamanské kletbě pro nejúhlavnějšího nepřítele: „Nechť tvé příští životy trávíš čištěním kotrče!“

A dál?

Kotrč lze podusit a zamrazit, usušit (radím v sušičce) nebo zpracovat za čerstva,.
Často doporučovaná úprava na falešnou dršťkovou či guláš je podle mne čiré barbarství. Paprika a koření dokonale zničí jemnou chuť samotného kotrče.
Osobně preferuji buď očištěný a pokrájený kotrč, jen okořeněný troškou kmínu a osolený, podusit 10–15 minut pod pokličkou na másle. S čerstvým pečivem dokonalý chuťový zážitek.
Nebo kotrč, rozdělený na malé růžičky a čtvrthodinku povařený v hovězím či kuřecím vývaru (ten poté nevylévat, ale použít jako základ polévky), obalit v trojobalu (mouka, vejce, strouhanka) a osmažit na způsob smaženého květáku.
Třetí možností, kde jemně pokrájený kotrč (a ideálně jen kotrč, nemíchat s jinými druhy hub) prokáže své kvality, je klasická bílá houbová omáčka.
A samozřejmě lze kotrč využít samostatně či ve směsi hub třeba do kulajdy nebo bramboračky.

Sparassis crispa, kotrč kadeřavý – Humpolecko, Vysočina - Plodnice kotrče, fotografovaná ve stínu lesa na Humpolecku delším manuálním teleobjektivem Irix 150 mm f/2,8 Macro Dragonfly.
Sony A7R II, Irix 150 mm f/2,8 Macro Dragonfly, 150 mm, ISO 100, f/3.5, 0,8 s
Snímek pořízen 11. 9. 2023.

Sparassis crispa, kotrč kadeřavý – Humpolecko, Vysočina - Plodnice kotrče, fotografovaná v ranním slunci na Humpolecku velmi širokoúhlým makroobjektivem Laowa 15 mm f/4 Wide Angle Macro.
Sony A7R II, Laowa 15 mm f/4 Wide Angle Macro, 15 mm, ISO 100, f/4.5, 1/4 s
Snímek pořízen 13. 9. 2023.

Sparassis crispa, kotrč kadeřavý – Humpolecko, Vysočina - Plodnice kotrče, fotografovaná brzy ráno v ještě nažloutlém světle nízkého slunce na Humpolecku delším manuálním teleobjektivem Irix 150 mm f/2,8 Macro Dragonfly.
Sony A7R II, Irix 150 mm f/2,8 Macro Dragonfly, 150 mm, ISO 100, f/3.5, 1/6 s
Snímek pořízen 11. 9. 2023.

Sparassis crispa, kotrč kadeřavý – Humpolecko, Vysočina - Plodnice kotrče, fotografovaná v ranním slunci na Humpolecku velmi širokoúhlým makroobjektivem Laowa 15 mm f/4 Wide Angle Macro.
Sony A7R II, Laowa 15 mm f/4 Wide Angle Macro, 15 mm, ISO 100, f/4.5, 1/4 s
Snímek pořízen 13. 9. 2023.