Jak fotografovat polní plodiny

Polní plodiny (a totéž se samozřejmě týká i zahrádek) je možné fotit buď dokumentačně, nebo ryze fotograficky, tedy o něco méně věrně a o to více emotivně.

Polní plodiny v dokumentační fotografii

Smyslem dokumentace je co nejvěrněji a nejpopisněji zachytit skutečnost. Vzhled a stav rostlin, fenofázi, případnou odchylku od normálu či poškození.

Pořídit takové snímky je relativně snadné. Jen se vyvarujte fotografování za jasného dne a plného slunce, vysoký kontrast mezi nasvícenými a stinnými partiemi dokumentační fotografii vysloveně škodí.

Vyberte si den s bezvětřím a rozptýleným světlem, tedy se zataženou či polozataženou oblohou. Mraky poslouží jako obří difuzor, nasvícení bude stejnoměrné, bez ostrého směrovaného světla a takřka bez stínů. Což vám pomůže vykreslit všechny podrobnosti, jemné odstíny barev i drobné detaily.

Po dešti nebo za sucha? 

Dle okolností. Chcete-li dokumentovat např. vliv sucha - rozpraskanou zem pod plodinami, pak asi není ideální fotit mokrý povrch půdy po dešti. Naopak ukázka splachů zeminy jako následek přívalových srážek by s vyschlým povrchem nejspíš vypadala divně.

V úvahu berte i barvu a kontrast

Tmavší zeleň nadzemní části u keříku brambor bude víc kontrastovat (a tedy víc vynikne) se světlou suchou půdou. Len a jeho relativně světla lodyha bude nápadnější proti tmavšímu povrchu mokré zeminy.

Použijte stativ

Ani ne tak proto, že byste snímek z ruky mohli rozmazat pohybem fotoaparátu. Ale snímání ze stativu vám dovolí se plně soustředit na kompozici i výběr toho, co ve snímku doopravdy chcete (nebo naopak nechcete mít).
Pokud má váš fotoaparát stabilizaci proti otřesům, vypněte ji. Při snímání ze stativu může být příčinou neostrosti fotografie.
Fotografujte buď pomocí dálkové spouště, nebo s využitím samospouště s prodlevou. Předejdete rozhýbání aparátu při zmáčknutí spouště rukou - a tím i neostrým snímkům.

Další nastavení

Vyvážení bílé ponechte na automatice (“awb”), ISO (citlivost) nastavte na základní - nízké hodnoty (nikdy ne na auto-ISO), clonu na nějakou střední hodnotu (většina fotoaparátů a objektivů dává nejlepší výsledky při cloně 8-11. Zaostřete na nejdůležitější partii snímku, rostlinu či její detail. Fotíte-li porost, i ten se skládá z jednotlivých rostlin. Vyberte si jednu či dvě, které budou dominovat snímku a ostatním ponechte „jen“ roli komparsu.

I „obyčejnou“dokumentaci lze pojmout nápaditě a vynalézavě. Snímků vyoraných hlíz brambor najdete na internetu dostatek. Zajímavější a stále ještě přesnou a popisnou verzí může být třeba „řez“ i s podzemní částí. Stačí opatrně (je to trochu archeologie, možná za využití jemné magie se špachtličkou a štětečkem) odebrat část hrůbku u rostliny tak, aby s natí bylo možné vyfotografovat i svislou stěnu zeminy, ze které vystupují vytvořené hlízy.

Polní plodiny v emotivní fotografii

Hlavní smysl těchto ne-dokumentačních snímků je zaujmout diváka natolik, aby se zastavil a věnoval jim svou pozornost. Uplatnění pak mohou mít například v propagaci, pro internet či sociální sítě.

Taková fotografie nemusí být přesná či věrně zachycovat skutečnost. Dokáže pracovat s náznakem, s emocí, s barvou. Smí, ba přímo má být netuctová, netradiční a vybočovat z řady.

Jak takovou fotografii pořídit? Nápadům se meze nekladou.

Hodí se fotografovat spíš ráno po východu či večer kolem západu slunce nežli v pravé poledne. Použít netradiční směr pohledu. Nezvyklé ohnisko objektivu. Záměrně „špatné“ vyvážení bílé. Barevný či tonální kontrast. Využít toho, že polní plodiny se sází či sejí obvykle do řádků – což přímo vybízí k využití opakování, rytmu a jeho narušení. Třeba posledním opožděným květem máku v poli jinak zaplněném zelenými makovicemi.

A víte jak poznáte, že se vám emotivní fotografie vydařila? Inu, třeba podle toho, že u snímku z ranní jahodárny budou diváci slinit jako Pavlovovi psi.

Fragaria × ananassa, jahodník velkoplodý – Dolní Pěna - Plody velkoplodých jahod, fotografované brzy ráno na jahodové plantáži v Dolní Pěně historickým manuálním objektivem Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2 (Petri).
Sony A7R II, Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2, 50 mm, ISO 100, f/4, 1/2000s.
Snímek pořízen 26. 6. 2023.

Papaver somniferum, mák setý – Jindřichohradecko - Čerstvě sklizená semena máku ještě před přečištěním a se zbytky makovic, fotografovaná historickým manuálním objektivem Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2 (Petri).
Sony A71, Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2, 50 mm, ISO 100, f/8, 1/50 s.
Snímek pořízen 15. 8. 2023.

Hordeum vulgare, ječmen setý – Humpolecko - Dozrávající klasy jarního ječmene, fotografované v teplém protisvětle nízkého ranního slunce historickým manuálním objektivem Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2 (Petri). Stíny projasněné odraznou deskou a téměř plně odcloněný objektiv pomohly zachytit jemnou náladu letního rána.
Sony A7R, Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2, 50 mm, ISO 100, f/2.8, 1/800 s.
Snímek pořízen 20. 7. 2023.

Solanum tuberosum, lilek brambor – Pelhřimovsko - Květ bramboru, fotografovaný historickým manuálním objektivem Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2 (Petri).
Sony A7RII, Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2, 50 mm, ISO 100, f/4, 1/640 s.
Snímek pořízen 30. 6. 2023.

Hordeum vulgare, ječmen setý – Humpolecko - Dozrávající klasy jarního ječmene, fotografované po východu slunce v protisvětle historickým manuálním objektivem Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2 (Petri).
Sony A7RII, Orikkor Kuribayashi 50 mm f/2, 50 mm, ISO 100, f/2.8, 1/800 s.
Snímek pořízen 9. 7. 2023.