Blesk, fotokytičkář, protisvětlo a nesvětlo

Systémový blesk představuje další “krám”, který fotokytičkář většinou buď vůbec nemá, nebo alespoň nemá s sebou. Čemuž se nelze příliš divit. Dobrý systémový blesk je neskladný, nelevný a ještě nesmíte zapomínat doma nabité baterie. K tomu použití blesku snadno ničí „atmosféru“ či dojem přirozenosti a lehce sklouzne k nechtěnému „efektu jeskyně“ (nasvícené popředí a tmavošero v pozadí).

Proč tedy externí systémový blesk chtít? Protože jsou některé momenty, kdy vám bude naprosto, nenahraditelně a zcela zásadně chybět.

Za prvé v situaci, kdy je obecně světla málo. A vy ho přitom doopravdy potřebujete.

Fotíte v lesním „nesvětle“ či rovnou šeru pod korunami stromů drobnější detail zblízka. Čas vychází v desetinách sekundy i na plnou díru, po nutném přiclonění už půl věčnosti. Navíc se ultravzácná kyti ve větru plácá sem a tam jako kapr na suchu. A nepomáhá ani fixace pomocí „Davidových tyček“. Pak je externí blesk, odpálený v rozumné vzdálenosti (a podle potřeby třeba přes difuzer) záchranou.

Backstage z fotografování kruštíku drobnolistého - Foto z mírně šíleného fotografování detailu květů droboučké lesní orchideje. Za větru, v lesním šeru a s dopomocí externího blesku plus přidržení rostliny pomocí „Davidových tyček“.

Epipactis microphylla, kruštík drobnolistý – Vysočina - Kvetoucí rostlina kruštíku drobnolistého, fotografovaná v mírně šílených podmínkách – za větru a v lesním pološeru. Bez šikovných pomůcek a přisvícení externím fotobleskem by tento snímek vůbec nešlo pořídit.
Sony A7R, Macro Yashinon 60 mm f/2.8, ISO 100, f/13, 1,3 s
Snímek pořízen 3. 7. 2021

Za druhé v momentě kdy chcete mít správně nasvícenou rostlinu na tmavém až černém pozadí.

A pozadí chcete reálné, ne dodělávané ve „fotošopu“.
Podstata tkví v tom nasvítit správně rostlinu a přitom podexponovat pozadí. Blesk poslouží jako hlavní světlo (což neznamená, že jej nutně musíte mít v sáňkách aparátu; v ruce je mnohem výhodnější) a pokud mu snížíte výkon (korekcí výkonu blesku, ne korekcí expozice), do pozadí zkrátka dosvítí méně. Každopádně exponujte tak, aby popředí a rostlina nebyly ani podexponované, ani přeexponované. Že část pozadí tone ve tmě a v podpalech? No a co?

Navíc si můžete kreativně vyhrát i s barvami… Kupříkladu když světlo blesku přibarvíte oranžovým difuzorem či oranžovou fólií na hlavě blesku, budou barvy rostliny a okolí v popředí nažloutlé. Když poté v postprodukci vyrovnáte vyvážení bílé tak, aby barva rostliny byla reálná (skvěle poslouží kontrolní snímek s 18% šedou plochou v záběru), posunete barvu tmavšího pozadí do namodralých odstínů, což snímku dodá na zajímavosti.

Za třetí v momentě kdy fotíte v silném a téměř osovém protisvětle.

A nechcete mít z rostliny jen tmavou až černou siluetu, byť i ta může mít svoje kouzlo. Do tmavých partií potřebujete poslat světlo a tím v nich zachovat kresbu a barvy.
Asi nejčastější případ je rostlina s vycházejícím sluncem nebo sluncem nízko nad obzorem v pozadí. Pakliže to slunce je výrazně ztlumené oblačností do podoby růžového nebo červeného kotouče, obejdete se bez blesku.

Zygaena carniolica, vřetenuška ligrusová – Pálava - Vřetenuška ligrusová na uschlém úboru suchokvětu při západu slunce. Fotografováno historickým manuálním objektivem Nikkor 105 mm f/1.8 Ai-S.
Sony A7R, Nikkor 105 mm f/1.8 Ai-S, ISO 100, f/1.8, 1/1250 s
Snímek pořízen 24. 7. 2021

Při jasné obloze je jas slunce tak velký, že nelze správně exponovat jak rostlinu, tak slunce a oblohu. Dynamický rozsah scény je větší než možnosti snímače. Pak můžete buď udělat HDR, tedy vyfotit dva či víc snímků, jeden se správně exponovanou rostlinou, druhý se správně exponovanou oblohou. A složit je v počítači.
Nebo použít externí blesk. Exponovat podle oblohy a rostlinu dosvítit bleskem tak, aby nevyšla tmavá. A zároveň aby nebyla ani nepřirozeně přepálená.
Co to znamená prakticky? Dálkově řízený TTL blesk v ruce a odpalovač, anebo druhý řídící blesk, v sáňkách fotoaparátu. Používat dálkovou spoušť. A blesk by měl umět vysokorychlostní synchronizaci neboli HSS.

Co je HSS?
Trochu nutné, leč nudné teorie: Mechanickou štěrbinovou závěrku fotoaparátu tvoří v principu dvě lamely, zpravidla v podobě tenkých plíšků. Při expozici se první z nich otvírá - odkrývá plochu snímače a vystavuje ji působení světla. Druhá lamela se pak zavírá a odkrytou plochu snímače zase překryje. Takže v praxi se světlo dostane na snímač štěrbinou mezi první a druhou lamelou závěrky. Mezera postupně přejede přes plochu snímače. Jakou rychlostí se tak děje, to ovlivníte vy nastavením hodnoty „čas“. Čím pomaleji štěrbina jede, tím delší čas odkrytí snímače a tím víc světla snímač pochytá.
Jak to souvisí s bleskem? Celkem zásadně. Záblesk blesku je kratičký, v tisícinách sekundy. A odpálení se tudíž musí strefit do momentu, kdy první lamela závěrky odkryla snímač, ale druhá ho ještě nezakryla. Tak, aby patřičný příděl bleskového světla dostala každá buňka na ploše snímače). Pokud je nastavený čas (relativně) dlouhý (podle modelu většinou 1/200 či 1/250 s a delší, označuje se tradičně x-sync), žádný problém. Při kratších časech ale nastává potíž. Lamely jedou tak rychle, že v momentě záblesku je část jedné či druhé lamely ještě nad snímačem, který tím pádem přistíní. A pořízená fotografie je na části plochy černá.
Lepší blesky proto bývají obdařeny funkcí vysokorychlostní synchronizace (HSS, High-Speed Sync). Pracuje tak, že blesk místo jednoho záblesku odpálí celou sérii slabších záblesků. A fotografovaná scéna je tak nasvícená po celou dobu kdy štěrbina závěrky přejíždí nad snímačem.

Při fotografování rostlin se sluncem v záběru a úplně, nebo téměř úplně otevřenou clonou vám obvykle vyjdou velmi krátké časy. A pak je blesk s HSS funkcí nutností.

Na okraj: Pokud si myslíte, že blesk nahradíte odraznou deskou, pak vás asi zklamu. Pro tento typ snímků, v protisvětle a se sluncem v záběru, je odrazka nedostačující. Slunce je velmi jasný zdroj a toho světla, které odrazka zachytí a pošle do stinných partií, bude málo. Ve finále získáte podexponované stíny, obvykle i s nežádoucím barevným posunem.

Orchis ustulata subsp. aestivalis, vstavač osmahlý letní – Bílé Karpaty - Kvetoucí vstavač osmahlý v ranním protisvětle.
Sony A7R, Nikkor 105 mm f/1,8 Ai-S, ISO 100, f/2,8, 1/1600 s
Snímek pořízen 5. 7. 2021

Praktické řešení?

Blesk potřebujete mít v ruce, ne napevno usazený v sáňkách fotoaparátu. A zároveň musí komunikovat s aparátem, včetně TTL řízení expozice. Navíc potřebujete možnost nastavit korekci výkonu blesku (pozor, je to něco jiného než korekce expozice), ať už z fotoaparátu, z odpalovače anebo ručně na blesku.
Jsou v principu tři možnosti:

1) Blesk na konci kabelu, který funguje jako prodloužení sáněk.

Jeden konec s paticí nasazený do sáněk pro blesk na fotoaparátu, druhý s koncovkou v podobě sáněk slouží k usazení blesku. A pochopitelně ten kabel musí být vhodný pro vaši značku a typ fotoaparátu i blesku, včetně správných kontaktů pro komunikaci na obou koncovkách. Výhody: Bezproblémová a spolehlivá komunikace těla a blesku (pokud není kabel poškozený), minimální možnost rušení, nepotřebujete víc než kabel a blesk. Nevýhody: Jste omezeni dosahem kabelu, při pohybu ruky s bleskem můžete nechtěně kabelem popotáhnout a rozkývat i fotoaparát.

2) Blesk řízený opticky pomocí infračerveného záření.

Dosah bývá víc než dostatečný, obvykle přinejmenším několik metrů. Výhody: Blesk není fyzicky propojený s fotoaparátem, nehrozí rozhýbání aparátu. Nevýhody: Fotoaparát buď musí umět komunikaci přes infračidlo (a být jím vybavený) nebo potřebujete do sáněk pro blesk řídící infra jednotku, která se o komunikaci postará. Je potřeba přímá viditelnost mezi infračidlem a bleskem. Za jasného dne může být komunikace aparát-blesk nespolehlivá, protože i sluneční světlo obsahuje infra složku a může spojení rušit.

3) Blesk řízený rádiově.

Dosah bývá v desítkách metrů. Je potřeba odpalovač plus blesk, který umí rádiovou komunikaci (nebo dvojice blesků, řídící - „master“ - v sáňkách a „slave“ v ruce). Výhody: Spolehlivá komunikace, není třeba přímá viditelnost mezi aparátem a bleskem. Blesk není fyzicky propojený s fotoaparátem, nehrozí rozhýbáni aparátu. Nevýhody: Nutný druhý blesk nebo rádiový odpalovač k řízení.

Zcela konkrétní řešení u mne? Do terénu beru dvojici blesků Godox TT350 a jeden používám jako rádiovou řídící jednotku v sáňkách (s vypnutým blýskáním), druhý pro přisvěcování. Výhodou je relativně malá velikost i váha, dohromady blesky zaberou ve fotobatohu asi tolik místa jako jeden zavalitější objektiv. Pokud se ptáte proč nezvolím jeden blesk a odpalovač (který je ještě výrazně menší než blesk), pak proto, že na displeji blesku požadované funkce nastavím přehledněji a snáz než na odpalovači. Plus se někdy může hodit i blesk v sáňkách zapnout, samozřejmě s velice redukovaným výkonem.

Vaccinium myrtillus, brusnice borůvka - Třeboňsko - Keřík borůvky s plody, fotografovaný v podvečerním protisvětle.
Sony A7R, Sony 90 mm f/2,8 Macro G OSS, ISO 100, f/2,8, 1/250 s
Snímek pořízen 10. 7. 2021

Jak přisvítit v protisvětle?

Nesnažte se z blesku udělat hlavní světlo, vypadá to vždy přinejmenším podivně. V optimálním případě má blesk jen decentně prosvětlit stíny (a tím zmenšit rozdíl mezi nejvyššími jasy a nejtmavšími partiemi neboli snížit dynamický rozsah scény tak, aby se vešel do dynamického rozsahu snímače) a to, že byl použitý nemá být na první pohled vůbec patrné.
Co si pohlídat?
Pozor na přílišný výkon blesku odpáleného příliš zblízka. Rostlina a její nejbližší okolí vyjdou výrazně světlé a vybledlé, vzdálenější partie nedosvětlené. Co se stalo? Bleskem jste „přerazili“ slunce jako přirozený zdroj (proti)světla a degradovali ho na doplňkové zadní světlo. Výsledek je značně nepřirozený.
Pozor na pozici blesku. Ať se vám neobjeví jako bílý vypálený flek někde přímo v záběru.
Pozor na pozici blesku podruhé. Zejména u širokoúhlých objektivů držte blesk tam, odkud vám nepromítne do scény stín aparátu nebo objektivu.

Lycopodiella inundata, plavuňka zaplavovaná - Třeboňsko - Plavuňka v okraji zarůstající pískovny, fotografovaná v podvečerním protisvětle.
Sony A7R, Sony 90 mm f/2,8 Macro G OSS, ISO 100, f/2,8, 1/125 s.
Snímek pořízen 10. 7. 2021

Blesk a modifikované světlo.

Světlo blesku můžete podle svého záměru ještě upravit (modifikovat). Buď rozptýlit nasazeným plastovým difuzorem či malým softboxem (měkčí světlo). Nebo naopak víc směrovat s pomocí voštiny, čímž získáte světlo tvrdší a víc směrované.
O „zlaté hodince“ může někdy světlo blesku (s obvyklou barevnou teplotou zhruba 5600 K) být až příliš bílé a „studené“. Upravit jej můžete buď žlutooranžovou fólií na hlavě blesku či žlutooranžovým difuzorem. Anebo bleskem nesvítit napřímo, nýbrž odrazit zlatou odrazkou, která světlo oteplí.

Blesk a vzdálenost od něho k rostlině?

Experimentujte, neexistuje jediný přesný a zaručený recept. Když zrovna nechcete záměrně tvořit tmavé pozadí, je dobré dodržet jednu zásadu: Popředí kolem rostliny by nemělo být nasvícené víc než vzdálenější pozadí. Takže když blesk svítí moc, buď ubrat na jeho výkonu anebo jej o něco vzdálit.
Umístění blesku? Asi nejméně šťastné je mít blesk v sáňkách na fotoaparátu. Vezměte jej do ruky a zkuste blýskat odjinud. Z boku, mírně šikmo shora, mírně šikmo odspodu… Záleží na vaší představě a záměru.

Přeji ať vám to blýská, kreativně, samozřejmě ;-)

A pokud se chcete dozvědět víc o všem kolem fotografování rostlin, shrnul jsem 20 let mých fotokytičkářských zkušeností v e-knize FOTOGRAFUJEME ROSTLINY A KVĚTINY.